Pod názvem Radek Pilař 90 otevírá již ve středu 20. října Galerie Villa Pellé velkou retrospektivní výstavu představující známá i neznámá díla výtvarníka, ilustrátora a průkopníka multimediální tvorby Radka Pilaře. Vedle známých postaviček Večerníčka, Rumcajse, Manky a Cipíska, provázejících dětství několika generací, expozice nabízí i prozatím veřejnosti utajená díla z autorovy volné tvorby. Villa Pellé tak představí Radka Pilaře nejen jako autora pro děti, ale odhalí další rozměry jeho velkého talentu. Na výstavě si tak přijdou na své nejen děti, ale i dospělí. „Výstava je příležitostí náležitě ocenit Pilařovo odhodlání vytvářet srozumitelnou řeč nové „obrazové doby“ prostřednictvím těch nejaktuálnějších technologií, jeho celoživotní chuť experimentovat s propojováním malby, fotografie, filmu a videa ‒ a zároveň touhu oslovit co nejširší publikum,” dodává kurátor Pavel Ryška. „Jsme rádi, že se nám více jak po roce příprav podaří představit v jubilejním roce Radka Pilaře v ucelené retrospektivě, kterou jsme uspořádali k 90. výročí jeho narození. K vidění budou nejen jeho nejznámější a dnes již ikonická díla pro děti,” říká ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová a dodává: „Návštěvníci se seznámí s ilustracemi, malbou a videoartem, který hrál v Pilařově tvorbě významnou roli; autor totiž – jako jeden z prvních umělců v Československu – začal pracovat s elektronickým obrazem už na začátku osmdesátých let.” Dodejme, že na přípravě výstavy se významnou měrou podílí rodina Radka Pilaře, která umožnila týmu vedenému kurátorem Pavlem Ryškou hloubkovou sondu do dosud neprobádaných částí rozsáhlého depozitu. Expozice je koncipovaná jako objevitelská cesta napříč médii, s cílem přiblížit Pilařovo živelné odhodlání vytvářet nový jazyk „obrazové doby“. Ukáže například autorovu fascinaci „blbou malbou“ pouťových atrakcí, jeho osobité reakce na britský pop art či pozoruhodný vztah k televizi nebo nadšení videem, které nazýval mlýnkem na přípravu „obrazových karbanátků“ a považoval je za nástroj schopný demokratizovat sféru vizuální kultury. Zaujme i snaha aktivizovat malé čtenáře knížkou-hračkou, aranžování nejrůznějších předmětů a fotografií do prosklených skříněk či inscenování elektrických obrazů. Radek Pilař (1931-1993) je známý především jako ilustrátor dětských knih a výtvarník televizních seriálů. Popularitu mu zajistila dnes už ikonická postava Večerníčka a kreslené příběhy O loupežníku Rumcajsovi, které Československá televize vysílala poprvé koncem roku 1967. Úspěch „dobrého loupežníka“ byl téměř okamžitý; kreslený charakter se šířil v různých tiskovinách i v mnoha rukodělných mutacích, aby se stal jednou z nejznámějších československých vizuálních ikon. Ačkoliv měl Pilař v té době za sebou řadu pozoruhodných pokusů o integraci malby, fotografie a filmu i založení oboru animované tvorby na pražské FAMU, o jeho dalším směřování rozhodl vývoj situace po sovětské okupaci. Počátkem takzvané normalizace přišel o členství ve Svazu výtvarných umělců, rezignoval na pokusy účastnit se oficiálních výstav a uchýlil se k tvorbě pro děti. Až ve druhé polovině osmdesátých let se vynořily ze soukromí Pilařova ateliéru koláže, asambláže a výsledky experimentů s elektronickým obrazem i obrazy, ze kterých mezi barevnými pastami, fragmenty fotografií a roztavenými kusy plastů upřeně hleděly kulaté oči pohádkových bytostí. Nešlo o veselé kresby, ale hravá obrazotvornost nezapadala ani do tehdejších představ o vážné umělecké tvorbě. Až devadesátá léta přinesla autorovi uznání za vrstevnatou poetiku a odvahu propojit abstrakci s realistickým zobrazováním. Retrospektivní výstava Radka Pilaře bude v Galerii Pellé v pražské Bubenči otevřena od 20. října 2021 do 20. února 2022.

Vladislav Mirvald a Jan Kaláb dešifrují Kód geometrie.Galerie Villa Pellé připravila ve spolupráci s Museem Kampa na srpen a září umělecké setkání dvou výtvarníků, kteří se nikdy nepotkali a dělí je několik generací i rozdílná tvůrčí východiska a zkušenosti, ale spojuje je fascinace geometrií, jejíž pravidla a řád platí nejen ve světě výtvarného či technického zobrazení. Tento kód spojuje letos přesně stoletý vesmír namnoze neprávem trochu opomíjeného, leč originálního a vynikajícího lounského konkretisty Vladislava Mirvalda s dynamickým světem mistra graffiti a street-artu Jana Kalába. Ten se osobně s Mirvaldovou tvorbou setkává na výstavě poprvé: „Tvorbu pana Mirvalda jsem měl v širším povědomí jako českou geometrickou abstrakci, ale až teprve u příležitosti této výstavy jsem jeho tvorbu začal více studovat,” popisuje okolnosti tvůrčího setkání se svým předchůdcem Jan Kaláb a dodává: „rozhodl jsem se tuto výstavu pojmout koncepčně jako reakci na tvorbu Vladislava Mirvalda. Zredukoval jsem svoji paletu na bílou, černou, červenou a modrou. To mě donutilo se více zaměřit na tvar a dynamiku postavit na maximálním kontrastu dvou barev.” Přestože Jan Kaláb nezná podle svých slov do hloubky Mirvaldovy životní peripetie a jeho stěžejní díla naživo uvidí až při přípravě výstavy, je jasné, že vnitřní tvůrčí spříznění, dané mimo jiné kódem geometrie, vytvoří silný synergický efekt a z výstavy udělá mimořádný umělecký zážitek. Název výstavy může někomu připomínat tajný spiklenecký kód, ale opak je pravdou. Geometrie je jazykem, kterým se umí domluvit celá naše civilizace, nehledě na antropologická a kulturní specifika světadílů a regionů. Kruhy, čtverce a trojúhelníky jsou srozumitelné každému a geometrické tvary jsou nejen klíčovou a definující součástí mnoha vědních oborů, ale nesou v sobě i symboliku duchovní a mystickou. Bod je jedinec, kruh slunce, čtverec země a trojúhelník personifikuje božskou sílu. Geometrie se stává důležitým vyjadřovacím nástrojem vizuálního umění od antiky až po modernu. Ve Ville Pellé vnímavým návštěvníkům její kód pomohou rozkrýt dvě mimořádné osobnosti našeho výtvarného světa posledních sta let – Vladislav Mirvald a Jan Kaláb. Fascinující řád geometrie tak propojil dva zdánlivé antipody, usazeného středoškolského a vysokoškolského učitele a restaurátora, limitovaného formálně i prakticky životem ve dvou totalitních systémech s umělcem, který k revoltě rozmáchle využil čas a možnosti svobody. „S nápadem společně uspořádat výstavu Vladislava Mirvalda mne oslovilo Museum Kampa více než před rokem a během diskusí o její podobě vyvstal nápad přizvat ke spolupráci některého ze současných umělců, který má ke geometrickému vidění světa blízko. Jan Kaláb byl pro mne jasnou volbou. Jeho vidění světa, ve kterém geometrie hraje důležitou roli, je mi osobně blízké. Zároveň se jako umělec nebojí experimentů a hojně využívá všechny prostředky současných technologií, které za Mirvaldova života nebyly vůbec dostupné. Jsem přesvědčena, že tento umělecký duel bude pro návštěvníky Galerie Villa Pellé atraktivní,“ vysvětluje ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová. Výstava Kód geometrie bude otevřena od 4. srpna do 26. září. VLADISLAV MIRVALD (1921–2003) vystudoval výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Karlově Univerzitě v Praze. Byl členem skupin Křižovatka a Klub konkretistů a je zařazen do okruhu Nové citlivosti. Oceňujeme zvláště experimentální a racionální aspekt díla, od kaňkáží a zmrzláží ze 60. let, přes krajiny, až po poslední etapu geometrických zátiší. V nich, stejně jako v mnoha působivých Moiré, Undulačních válcích a Rombergových křivkách vibrují a vlní se barevné tahy a linie, které aktivují oko i mozek pozorovatele a z plochy obrazu činí neobyčejný vizuální zážitek. JAN KALÁB (1978) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, v té době už byl známým graffiti umělcem. Je spoluzakladatelem výstavního prostoru Trafačka. Má na kontě zdi a vlaky v mnoha světových metropolích, ale také se neobává vstoupit do prostoru. V současnosti je Jan Kalábmimo jiné autorem neortodoxních obrazů, v nichž důležitou roli hrají otevřené sféry – vstupy a tunely do dalších dimenzí a kruhové či z kruhu odvozené tvary, v nichž zintenzivnil prostor až se podobná temné hmotě vyzařující neskutečně hustou energii. V zatím poslední sérii obrazů pracuje s modro-červeno-bílo-černou barevností a reaguje tak na Mirvaldův obraz Pocta republice z července roku 1968.

Pasta Oner, český vizuální umělec, se po čtyřech letech představuje v Praze svou sólovou autorskou výstavou 20th Century Cabinet v prostorách bubenečské Galerie Villa Pellé. Kolekce šesti desítek zbrusu nových děl je výsledkem autorovy práce posledních dvou let. Pět tematicky provázaných sérií různých výtvarných technik spojuje Pastovo ohlédnutí se za 20. stoletím coby pomyslným vrcholem současné civilizace. Výstava bude veřejnosti otevřena 8. června a potrvá do 25. července 2021. Výstava 20th Century Cabinet je v české metropoli prvním plánovaným samostatným výstavním projektem Pasty Onera od jeho poslední sólové prezentace Art is Truth v pražské DSC Gallery. “Výstavu ve Ville Pellé vidím jako zásadní milník. Cítím velký respekt a musím se přiznat, že mám po těch čtyřech letech v Praze i velkou trému”, popisuje Pasta Oner. V průběhu uplynulých let se představil v řadě mimopražských institucí (Alšova Jihočeská Galerie, Dům umění v Opavě, Danubina v Bratislavě či Galerie Ludvíka Kuby v Poděbradech a další), publikum v Praze se však může těšit na jeho tvorbu po dlouhých letech čekání. Výstava chce být autorovou prostorově a mediálně ambiciózní, nostalgickou vzpomínkou na domnělou „esenci zlaté éry“ 90. let, jejíž obrazy autor osobně zažíval v kulisách tehdy již pomalu stárnoucího – a k nám paradoxně teprve přicházejícího – kapitalismu přelomu nového tisíciletí. Scénograficky pojatá instalace výstavy, o jejíž architekturu se postaral kurátor Pavel Kubesa, prezentuje v 5 místnostech novorenesanční vily kombinaci rozličných uměleckých technik a materiálových a technologických experimentů. Na vstupní část výstavy, tvořenou korpusem klasických velkoformátových olejomaleb kombinujících realistickou figuraci s typicky „pastovskou“ pop artovou estetikou, navazuje série olejů a akrylových maleb na stříbrném plátně, které si vypůjčují motivy z legendárních filmů klasického a postklasického Hollywoodu (Snídaně u Tiffanyho, či Volný pád). Experimentální polohu zastupují dvě zbrusu nové, nikdy nevystavené Pastovy techniky: barevné pastelové kresby na plátně a monochromatické lepty odlévané do umělého kamene zobrazující ikony Ježíše, Coca Coly či Marilyn Monroe, stejně tak jako čisté gestické abstrakce. “Pasta mne zaujal svým razantním a osobitým přístupem k tvorbě a neskutečnou energií, která z jeho děl čiší. Nikdy se nebál a nebojí jít hlavou proti zdi, překvapovat nápady i názory a tvrdě pracovat za všech okolností. Jeho tvorbu sleduji dlouhodobě a jsem ráda, že můžeme právě v naší galerii uvést jeho profilovou výstavu,” uvedla ředitelka Villy Pellé Vladana Rýdlová. Poslední patro výstavy je pojato jako muzeální reminiscence na nedalekou autorovu intervenci ve veřejném prostoru, velkoformátovou nástěnnou malbu Choose to be Happy, která je již deset let charakteristickou dominantou nezastavěné proluky na dejvickém Vítězném náměstí. Návštěvníci se zde mohou seznámit nejen s historií realizace slavného Pastova muralu, ale také s jeho několika nejnovějšími obrazovými adaptacemi. Pasta Oner (*1979), jeden z nejvýraznějších současných umělců české vizuální scény, dlouhodobě a systematicky reflektuje svým charakteristickým, smířlivým a neodsuzujícím způsobem soudobou popkulturní společnost v plné škále její významové, hodnotové i symbolické vrstevnatosti. V jeho dílech se v mediálně bohatém spektru vizuálního jazyka zpřítomňují pro dnešní dobu příznačné asamblážové formy vyprávění. Významově bohatě nabité obrazy a objekty čerpají inspiraci nejen z všudypřítomné inklinace postmoderního člověk globálního západu k třpytivým objektům sdílené touhy, ale vydávají se také po stopách různých forem spirituální transcendence či vnitřních zákoutí víry. Pastovy symboly a narativy odkrývají řadu osobních či popových mytologií, zkoumají podvědomé tužby a reminiscence na lidskou sexualitu, ale také nekáravě poukazují na hrozby tvarující terén naší každodenní zkušenosti. Pasta Oner platí za jednoho z nejsvébytnějších představitelů současné české umělecké scény. Coby tvůrčí osobnost se Pasta Oner v posledních letech intenzivně profiluje v mezích klasických nezávislých i veřejných galerijních provozů, ve kterých snoubí a zároveň i překračuje tradiční žánrové kategorie pop artu a cartoon estetiky. Přesto, že se v jádru své práce dotýká principů „postprodukce“ či „apropriace“, vymyká se Pasta Oner svou tvorbou dominujícím proudům post-konceptuálních strategií v současném výtvarném umění a prošlapává si v českém kontextu netradiční cestu mediálně zdatného a široké veřejnosti známého, někdy i promyšleně kontroverzního umělce, jehož tvorba zůstává srozumitelná i se zachováním jisté míry významové subverze. Středobodem Pastovy tvorby je akrylová malba a vytváření závěsných obrazů stejně tak jako navrhování prostorových objektů, plastik, instalací, grafických listů a netradičních inovativních technik.

Retrospektiva Galiny Miklínové promění Villu Pellé v Muzeum Lichožroutů Muzeum lichožroutů: Vstup vítaný!!! Tak se jmenuje výběrová multimediální retrospektiva ilustrátorky, výtvarnice a filmařky Galiny Miklínové, kterou pro malé i velké návštěvníky připravila Villa Pellé. Dílo Galiny Miklínové, známé doma i v zahraničí, plynule přechází mezi ilustrací a animovaným filmem, rozumí si s hudbou a performancí, a umožňuje tak zdůraznit multimediální pojetí výstavy. Té pochopitelně dominují lichožrouti, jejichž příběhy Galina vytvořila s básníkem a spisovatelem knížek pro děti a mládež Pavlem Šrutem (1940–2018). Vesměs sympatičtí pletení rošťáci, kteří se stali nepřehlédnutelným knižním i filmovým fenoménem, však nechávají prostor i další autorčině práci, například vombatu Jirkovi, strašidýlku Strášovi, Cílovníkům nebo „klanarádům“ H2O. „Výstava Galiny Miklínové, kterou považujeme za jednu z nejvýraznějších ilustrátorek prvních dvou dekád tohoto století, je logickým pokračováním naší snahy představit špičku této výtvarné oblasti nejen od nás,” říká ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová a dodává: „Jsme rádi, že se tak právem přidá po bok takových velikánům, jako byli Jiří Šalamoun, Jiří Šlitr, Daisy Mrázková nebo Jean-Jacques Sempé.“ Muzeum Lichožroutů, do kterého je vstup vítaný, připravili spolu s autorkou kurátor Radim Kopáč, scénograf Jan Tomšů a grafické studio Carton Clan. Výstavu, která bude ve Ville Pellé otevřena až do 9. 5. 2021, doprovodí řada diskusí, tvůrčích dílen a komentovaných prohlídek pro děti i širokou veřejnost, stejně jako edukační programy pro školy. Galina Miklínová (*1970 v Ostravě) vystudovala SUPŠ v Uherském Hradišti (užitá grafika) a VŠUP v Praze (ateliér filmové a televizní grafiky; M. Jágr a J. Barta). Absolvovala stáž na Humberside University ve Velké Británii, obor animovaný film. Je zřejmě nejznámější česká ilustrátorka knih pro děti a mládež po roce 2000, proslavená hlavně spoluprací s básníkem Pavlem Šrutem (1940–2018), zejména jejich románovou trilogií Lichožrouti (Kniha desetiletí v soutěži Magnesia Litera, Nejkrásnější kniha 2008, cca. 150.000 prodaných výtisků v češtině, překlady do cca 17 jazyků, filmová verze 2016), ale i s dalšími autory, jako Eva Papoušková (Cílovníci, Vombat Jirka, Kosprd a Telecí), Petr Stančík (série H2O) nebo Alena Mornštajnová (Strašidýlko Stráša). Je také filmovou scenáristkou, výtvarnicí a režisérkou, kromě Lichožroutů vytvořila například tři řady úspěšných večerníčků O Kanafáskovi pro Českou televizi. Více zde: villapelle.cz/muzeum-lichozroutu-on-line/

Fresh senior festival ve Ville Pellé už v pondělí láká na koncert Ivana Hlase, tanec nebo divadlo Bubenečská Villa Pellé zve již v pondělí 21. září od 13.00 všechny aktivní seniory na zdarma přístupný Fresh senior festival. Navzdory této nelehké době se osmý ročník koná s mottem „Všichni jsme vítězi“. Stáří nebrání aktivitě, chuti objevovat nové, poznávat a žít společensky. „Domníváme se, že festival pomůže k udržení dobré psychické a zdravotní kondice starších obyvatel hlavního města, kteří v těchto dnech a týdnech musí čelit stupňujícímu se tlaku, který souvisí s obavami z budoucnosti a pocitu osamění,“ vysvětluje ředitelka Villy Pellé Vladana Rýdlová a dodává: „I proto nadále budeme apelovat na nutnost udržení koníčků, rozvoje dovedností, schopnosti stále vstřebávat nové podněty a učit se novým věcem. Zdravá psychika a pocit sounáležitosti jsou základní atributy programové nabídky letošního Fresh Senior Festivalu.“ S ohledem na stávající epidemiologickou situaci se veškeré aktivity, které se původně měly odehrávat uvnitř objektu, přesouvají do přilehlé rozsáhlé zahrady. Tam se návštěvníci mohou seznámit nejen s širokou nabídkou aktivizačních programů a workshopů, ale je pro ně připraven bohatý program, který vyvrcholí koncertem Tria Ivana Hlase. Během odpoledne proběhne dále módní přehlídka v produkci dam, sdružených kolem největšího českého webového portálu pro aktivní seniory i60, krátké divadelní představení seniorského divadelního souboru pod klubem Remedium nebo ukázky společenských tanců v podání soutěžících a profesionálního tanečníka Seniorské Stardance ve spolupráci se SENSEN. K radosti ze života patří samozřejmě i hudba, vystoupení tria Zdenky Trvalcové–Čevelové přenese všechny do sladké Francie. Více informací najdete na www.freshseniorfestival.cz V interiéru Villy Pelé budou ve spolupráci s partnery také poradny a odborné konzultace na vybraná témata, vycházející ze zaměření festivalu. Představí se řada aktivit dalších organizací, které se specializují na občany hl. m. Prahy v seniorském věku jako jsou například SenSen, Remedium, Elpida, Mezi námi, i60, Život 90, Chytrá pomoc, Senioři píší Wikipedii, Dlouhomladí a další. Součástí doprovodného program budou take ukázkové řemeslné dílničky a workshopy bižuterie, ruční zpracování papíru či pletení košíků. Venkovní prostor také poskytne možnost prezentace Policie ČR a dále širokou škálu herních aktivit, řemeslných dílen a poraden se zdravotním zaměřením. Fresh senior festival pořádá spolek Porte v rámci projektu Fresh Senior tradičně ve spolupráci s Hlavním městem Prahou, MČ Praha 6, produkční společností Taktum a Villou Pellé.

Petr Písařík pojme prostor Villy Pellé ve strhující instalaci, propojující všechny její prostory ve vnitřně provázaný emotivní celek, skládající se z rozpínajících se trojrozměrných objektů a hutných obrazů, jako náhrdelník, složený z mnoha kamenů, z nichž každý pochází z jiného naleziště. Absolvent pražské Akademie výtvarných umění (nar. 1968 v Třeboni) a bývalý člen dnes již legendární skupiny Pondělí (1987-1994) připravil pro letošní podzim výjimečnou výstavu svých nejnovějších prací, shrnující všechny stěžejní rysy jeho dynamické osobnosti, spočívající v mnohostranném zájmu o vypjaté estetické působení zvolené matérie a rozvíjeného tvaru. Určitou autorovou značkou je jeho dlouhodobé uplatňování miliónů drobných zářivých korálků, známých pod názvem český rokajl nebo skleněných krystalků, přehodnocovaných zbroušením, vtiskujícím jeho dílům jedinečný světelný účinek. Díky svému otevřenému přístupu k nejrůznějším biomorfním a geometrizujícím zdrojům, pocházejícím často z oblasti moderního umění, a mimořádné schopnosti převést do výtvarného jazyka jakékoli předměty z okolního světa, jež třeba náhodně objeví a zachrání před vyhozením, se jeho tvorba neustále proměňuje. Každou výstavu vnímá jako neopakovatelnou výzvu k představení svého nejnovějšího úsilí uměleckého zhmotnění svého vnitřního žáru. Písařík zastupuje jednoho z nejoriginálnějších umělců současné středoevropské výtvarné scény nejen svou svébytnou technikou, ale zejména důrazem na roli smyslového vnímání, ve kterém umělecké dílo stále zůstává nositelem krásy. Tvarová různorodost, uplatňující záměrně co nejprotichůdnější a nejméně očekávaná spojení, a barevná bezprostřednost, nechávající někdy zaznít přímo materiál, vtiskují jeho práci napětí, vzbuzující v divákovi pocit, že je autor surfařem, držícím se již desítky let na hřbetě vlny, která nemá v úmyslu se zlomit. Kurátor výstavy Karel Srp

Jiří Franta a David Böhm spolupracují úzce od roku 2006. Používají principy performance, natáčejí videa, jindy budují prostorové instalace nebo zasahují do veřejného prostoru, mezi jejich díly však najdeme i nástěnné malby, také jsou autory mnoha knižních ilustrací. Výsledná díla mají formu kresebného deníku, karikatury či komiksu. Používají postupy typické pro konceptuální umění i grotesku, sportovní výkony, fyzikální experimenty, improvizovanou choreografii nebo divadelní představení. Pracují s časosběrným principem, prolínáním médií, experimentováním, dodržováním a překračováním pravidel. Najdeme u nich tvůrčí dialog, ironii, vážnost, hravost i věčnou nedokončenost. Jejich díla zdobí reprezentativní prostory v Paříži a New Yorku i stěny škol ve Středoafrické republice. Třikrát byli nominováni na cenu Jindřicha Chalupeckého. VÍCE O VÝSTAVĚ: villapelle.cz/otevirame-vystavu-vykladaci-sveta/

Výstavu v Galerii Villa Pellé je možné navštívit do 12. ledna 2020, od úterý do neděle, vždy mezi 13 a 18 hodinou. „Ano, vášnivě rád fotografuji, ale možná jen proto, že na nic jiného nemám” řekl Ladislav Sitenský v jednom z mnoha rozhovorů v nichž popisuje své neuvěřitelné životní osudy, lidskost a osobní nasazení – vše co přispělo k tomu, že se už za života stal legendou. Během svého života vystřídal více než 60 fotografických přístrojů a nafotil téměr půl milionu snímků. I proto jednotlivá tvůrčí období Sitenského tvorby korespondují s jeho životní cestou, která měla na dílo zásadní vliv a v celé jeho tematické šíři tvoří nevídaný časosběrný záznam.Ve spolupráci s vnučkou Ladislava Sitenského, Adélou Kándlovou se týmu galerie podařilo sestavit exkluzivní výběr fotografií, které hrdě reprezentují Sitenského tvorbu, a která směle doplňuje a navazuje na výstavu Jiřího Šlitra odehrávající se v horních patrech galerie a volně tak dokresluje výjimečnost a atmosféru tehdejší na talent nezvykle bohaté doby, jejíž intenzitu a význam dokážeme plně docenit až nyní. VÍCE O VÝSTAVĚ: villapelle.cz/ladislav-sitensky-je-stale-sexy/

V průběhu roku 2019 jsme si připomenuli tři významná výročí – 60 let od vzniku divadla Semafor, 50 let od náhlé smrti Jiřího Šlitra a 95 let od jeho narození. O hudební a divadelní osobnosti čítankového významu tvořící jeden z pilířů „zlatých šedesátých“ veřejnost tuší, že se zabýval také kreslením. Přesto, že se uskutečnila řada drobných výstav, ucelenější soubor Šlitrova výtvarného díla mohli diváci vidět v Galerii Fronta naposled před celými pětatřiceti lety. Je tedy nejvyšší čas znovu ukázal výběr z kresebného a malířského díla i představit dosud nevystavované objevy. Zároveň je třeba Šlitrovo dílo zařadit do souvislostí světového i domácího, kresebného a ilustrátorského kontextu. Připomenuta bude například zásadní osobnost rumunsko-amerického kreslíře a karikaturisty Saula Steinberga, jehož dílo v 60. letech představovalo silný impuls pro československou kreslířskou obec (1959 vyšla v SNKLU Steinbergova monografie s úvodem Miloše Macourka). VÍCE O VÝSTAVĚ: villapelle.cz/slitr-slitr-slitr/

Symbol, rituál, archetyp, pro které jsou prosté linie elementárním zobrazovacím prvkem, jsou i základními jmenovateli výstavy, kterou s Musilem připravuje pro Villu Pellé kurátorka Alena Bartková. O čáře, která Musila fascinuje již dlouhou dobu, autor říká: „Čára se dokáže dostat na dřeň, nenechá tě zalhat. Začal jsem ji používat zcela intuitivně. Je mi z nějakého důvodu blízká, nejspíš svou primitivností.” A dále Musil rozvíjí detailněji, proč je čárou fascinován: „Nepustí tě do efektu, naopak tě nutí jít s omezenými prostředky hlouběji k podstatě. Začátek čáry není začátek čáry a naopak. Je to základ kresby, psaní, vizuálního sdělení, cesty. Je to neuzavřený kruh.“ Součástí výstavy budou i dvě monumentální Musilovy sochy. K výstavě vyjde také katalog a poprvé se tu představí také dlouho chystaná publikace nakladatelství Kant k projektu tetování sérií čísel nazvanou 0-100. Na výstavě najdeme minimalisticky čistou sérii zvířat, v níž Musil navazuje na prvopočátky umění a v jednoduchých liniích hledá hranice mezi kresbou, písmem, znakem a symbolem. Nejnovějšími díly bude série menších pláten Tváře, která vznikla teprve nedávno v Musilově ateliéru v Budapešti. Expresivní a pitvořící portréty ukazují hledání archetypů v nás, jací jsme, když odložíme masky. Sérii velkoformátových děl dominuje horizontála a vertikála, tedy archetypální symbol kříže. Dvě monumentální Musilovy sochy, které budou na výstavě k vidění, pracující s archetypem kruhu. Na výstavě kontrastují monochromatická a celobarevná plátna, která otevírají další polohu Musilovy práce. Na jednom místě tak divák bude moci sledovat vývoj tvůrčích postupů posledních čtyř let tohoto jedinečného umělce. VÍCE O VÝSTVAVĚ: villapelle.cz/lukas-musil-azajtokzarodnak/ FOTOREPORT: villapelle.cz/dvere-vystavy-azajtokzarodnak-se-otviraji/